Dobrý den, mám závažný problém: Máme asi 11-měsíčního samojeda a když porovnám fotky z vešeho klubu a mou fenu tak je podstatně méně huńatější... Asi to bude tím, že žijeme v bytě 2+1,ale snažíme se jí to vynahrazovat dlouhými procházkami,ale nejspíš jí to nestačí, protože jakmile odejdem tak třeba do 2 to není byt, ale hotová spoušť. A rotože teď líná a schazuje hodně moc srsti tak jí dáváme tablety Canvit maxi, ze začátku to celkem fungovalo, pak dcera , která se starala o tablety odjela na tábor a já na to často zapomínala, tak pak když přijela se jí snažíme dáavat tabety pravidelně, ale nějak to nezabírá.Bojím se že neyhraje žádnou výstavu :( :( :( :( PROSÍM O POMOC

Děkuji moc za radu,ulevilo se mi,že je to o.k.Naštěstí naše Mona vyčesávání miluje,tak není žádný problém.Děkuji Lucka

Pre Lucie: Dobry den, ono fenka, ked plzne - lina prvy krat, tak vacsinou vyplzne strasne vela, hlavne v tomto teplom obdobi. Nie je nic vynimocne, ked do mesiaca ju vycesete a bude jej presvitat koza. Fenky zvyknu vylinat 4 mesiace po harani. Cize tak 2x do roka. Dalsie linani nebude take strasne. Momentalne si nerobte starosti.

lucie kučerová: Dobrý den, já myslím že to je normální. Máme podobné zkušenosti. Vždy když náš samojed líná tak viditelně "zhubne". Pokud je jinak čiperná tak bych si nedělala starosti. Máte rasu pejska která líná skoro pořád

Dobrý den,máme doma fenku,které bude v srpnu rok,nějakou dobu líná,pravidelně jí vyčesáváme,ale nevím jestli nelíná moc (už je vzhledově ,,poloviční"),mám strach aby jsme něco nezanedbali.Jinak je to veselá,krásná a milá kámoška,kterou miluje celá vesnice.Chci se tedy zeptat jestli je takové línání normální? děkuji Lucka

na stránkách samojeda Ivana je aktuální článek a pár fotek z MVP Litoměřice.
http://www.samoyed-dog.cz /vystavy/mvp-litomerice-2 010/

Dobrý den,
ano, věřím, že uvedení samojedíci měli zabarvenou srst na čelisti a na tlapkách od mrkve. Někteří samojedi dokáží cokoliv zkřoupat ve stoje, tedy i mrkev. Část si ukousnou a ve stoje pokřoupají. Někteří samojedi si ke svému jídlu lehají. V případě mrkve ji "uchopí" do paciček a bočními částmi tlamičky ji okusují. Náš nejmladší čtyřnohý dokáže jednu mrkvičku jíst i půl hodiny, protože ji žužlá a líže a rozmělňuje a přitom si ji drží tlapičkami. Rozžvýkaná mrkev mu ulpívá na srsti u čelistí i na tlapkách, které pak ještě olizuje. A tato rozmělněná mrkev a šťáva z ní zbarví srst do červena případně do hněda. Je to stejné, jako když strouháte mrkev v rukách a zůstanou Vám červené prsty nebo dlaně. V tomto případě se však jedná o zabarvení srsti působením VNĚJŠÍCH vlivů. Nejedná se o zabarvení v tom smyslu, že by se betakaroten z mrkve vstřebal do organizmu samojeda v takovém množství, aby způsobil zabarvení srsti, které jsme měli na mysli. Navíc, jednalo by se o zabarvení srsti i po celém těle a ne jen na tlamičce a packách.
Srst samojeda zabarvuje především její „pobyt“ ve vlhku. Dlouhodobější působení vody a vlhka zbarví srst do červena a do hněda. Nejčastěji to můžeme pozorovat na chlupech kolem spodní části čelisti, která je zabarvena od slin, kolem očí při nadměrném slzení (častěji u štěňátek a starších samojedů), kolem zevní části pochvy u fen, kdy na srsti ulpívá moč a srst se zabarví, také kolem varlátek u psů, kteří si je velmi často olizují. Srst se může zabarvit zmokváním kůže při zapařeninách. Pokud vykoupete samojeda v pokročilém línání, srst zplstnatí, po těle se mu nadělají „koláče“ nebo chuchvalce zplstnatělé srstí. Je to nepropustný trs chlupů, pod kterým se udržuje vlhko a srst pod ním začne červenat. Pokud samojed promokne a srst po delší dobu neproschne, může se stát, že se srst od zmokvané kůže zabarví. Také plné anální žlázy psa vylučující sekret mohou zabarvit srst. Srst na spodní straně tlapek je taktéž červeno-hnědá, jelikož tlapky jsou velmi často ve vlhku. No a samozřejmě časté olizování jakékoliv části těla může přispět k tomu, že se srst v tom místě zabarví.
Díky vnějšímu vlivu se srst určitě může zabarvit a to i od mrkve, ale nejsem přesvědčena o tom, že by mrkev byla zodpovědná za zabarvení srsti samojeda v souvislosti s krmením mrkví a tím ukládáním betakarotenu v těle.

Dobrý den, taky máme doma samojedy, co mají hodně rádi mrkev a na barvu srsti to rozhodně u nich nemá vliv. Jestli je něco barví, tak je to jejich oblíbené blátíčko:) A to tu srst umí i hezky natužit:)

Dobrý den, měla jsem 3 samojedí holky a jsou na mrkvi stále!Prostě ji milujou! Z těch tří má jen jedna jeden jediný flíček na noze a to proto,že jí tam roste nějak špatně chlup a čas od času se jí to tam podebere.Pak si to stále olizuje . Byli jsme s tím i u veterináře.Jinak naprosto žádné fleky ani skvrny nemají ! Proto silně nesouhlasím,že by mrkev barvila!Myslím,že u těch psíků byl jiný důvod.Nejvíc barví pokud stále teče z očí (mají pod očima cestičky), nebo to časté olizování a u tlamičky bych tipovala slintání.

Ohladne mrkvy. Renatka dovolim si nesuhlasit!!! Videla som 2 samojedov nazivo v roku 2007, co mali uplne cervene laby a papule...ked sme sa pytali, ci majitel krmi...povedal ze zeleninu a mrkvu. Takze "betakaroten" farbi srst a poriadne! Samozrejme suhlasim, co sa tyka piskotovych znakov s tym sa neda nic robit a s mrkvou to nema nic spolocne.

Ohledně mrkve. Troufnu si napsat, že z mrkve nemusíte mít strach. Pes o velikosti Samojeda není schopen z mrkve strávit a vstřebat tolik betakarotenu, že by se mu barvila srst. Naše první samojedka Angie na mrkvi „vyrostla“, dostávala ji denně, někdy i 2x a neměla jediný piškotový chlup po celém těle. Samojed má barvu srsti danou geneticky, pokud zdědí geny piškotových znaků, znaky bude mít za ušima i po těle i bez mrkve. Navíc s přibývajícím věkem piškotové znaky jakoby tmavnou, případně se i rozšiřují po těle a zvětšují svou plochu. Také, pokud piškotový pes vylíná, znaky se zvýrazní. Jakmile opět doroste světlá či bílá podsada, piškotové znaky zesvětlají, případně skoro vymizí. Možná z toho si někteří majitelé samojedů vydedukovali, že je to z mrkve. Jediné, co mohu napsat je, že jsem od jiných chovatelů „zaslechla“, že údajně některé druhy granulí mohou srst zabarvovat, ale sama s tím zkušenosti nemám.
Na podporu chuti svého pejska můžete granulky tzv. „omašťovat“. Jak psala paní Horáčková, můžete do nich přidat vařené vajíčko (třeba si na něm příště smlsne), syrový žloutek (ne bílek), lžičku odtučněného tvarohu, pár piškotů, případně zalít troškou vývaru s pár kousky masa (někteří psi nemají rádi, když jim granule vyloženě ve vývaru nebo vodě plavou), pár kousků z psí konzervy nebo psího salámu, pár lžic vařené rýže nebo těstovin (bez soli). Někteří samojedi milují ovoce, banán, jablko, nebo zeleninu, květák, kedlubnu, okurek, mrkev a jiné. Dají se koupit zmražená kuřecí játra, žaludky nebo srdce, vařená jsou také výborným zpestřovadlem. Případně uvařit hovězí játra. Všechno bez soli a jakéhokoliv koření. Pejskovi dáte porci granulí a trošku mu je něčím „ochutíte“. Fantazii se meze nekladou, záleží už na samojedíkovi, čemu dá přednost a co bude schopen strávit. Nejdůležitější je myslet na to, aby strava samojedíkovi „sedla“, aby z některých potravinových složek neměl řídkou stolici. Pokud se tak stane, je třeba složku vynechat a už mu ji nedávat.
Podle toho, co píšete, procházky samojedíkovi prospívají, zřejmě měl opravdu nadbytek jídla. I když je samojed volně na zahradě, nemusí znamenat, že má dostatek pohybu. Pokud nemá kolem sebe dostatečné podněty (další kamarády nebo sousedovic slepice), aby zvednul zadek a proběhnul se, samojed velmi rád celý den proleží a prolenoší, teda mimo adolescentů, ti lumpačí celodenně

to Petra Knapová
Dobrý den na Váš dotaz množství hroznového cukru přidávám tak tří vrchovaté lžíce v období když Baronek špatně papá je to spíš na na doplnění energie, ale i na povzbuzení chuti.S pivovar. kvasnicemi nemám zkušenosti.

Nebarví se Vám pejsci po té mrkvi? Slyšela jsem, že po jídle kde je betakaroten se může bílej pejsek zabarvit. Rodiče svýmu samojedovi občas mrkev dají - miluje ji ale u něj se zabarvení moc nepozná jelikož je věčně od bláta. Já už možná přišla na to jak toho svýho "jedlíka" naučit baštit. Zkoušela jsem granulky + vajíčko - nechtěl, tak jsem přidala namleté piškoty a to už i vylízal misku. Taky chodíme před krmením na delší procházky a do terénu, kde musí běhat z kopce do kopce.On se vyřádí a pak i víc zbaští. Moc děkuju za rady.

Syrovou. Omlouvám se!

Dobrý den,je strašně fajn číst jak si lidi pomáhaj, raděj a předávaj zkušenosti.Proto dovolte abych se s Váma taky podělila o své tipy. Já mám dnes už jen dvě samojedky a spíš musim hlídat jejich váhu i když mají dost pohybu.Krmím každý den mezi 20-22 hodinou, jednou měsíčně dávám hladovku(nikdy bych nevěřila kolik toho ještě druhý den mají ve střevech)a zhruba 1x týdně dávám velký (400 g ) bílý, hlavně živý jogurt s trochou piškotek.Jinak krmíme namočenýma granulkama (1 zarovnaný kelímek od 400g jogurtu)a přidávám pivovarské kvasnice pangamin s bi-fi.Kvasnice dávám i na srst. Ambra se dřív taky s jídlem loudala a nedojídala. Dokonce z dřívějška máme v jednom posudku z výstavy , že by potřebovala větší krmnou dávku.Takže vím o čem píšete.Dnes je vše OK.Moje holky taky milujou sirovou mrkev a jedí všechno ovoce co na zahradě máme, trhají si angrešt i borůvky.

Dobrý den,
pročetla jsem si diskuzi a všem moooooooc děkujeme za příspěvky i za předání cenných zkušeností!!!!
A jelikož máme s krmením naší Pětky také bohaté zkušenosti, přispěji „troškou do mlýna“; V první řadě, 18ti měsíční samojed je již po vzrůstové stránce plně vyvinut, jeho kostra již neporoste. Co se však ještě dál vyvíjí (a to i do 3 let), je fyzická kondice a osvalení. Vašemu samojedíkovi vjedete prsty do srsti podél hrudníku a lehce projedete přes žebra, žebra by měla být lehce hmatatelná (tím nemyslím, že se Vám prsty zaboří mezi žebra jako u žebřiňáku), to samé i u páteře. Páteřní obratle by měly lehce vyčnívat z kůže. Břicho by mělo být vtažené, nemělo by spolu s hrudníkem tvořit jakýsi „sud“. Samojed je sportovní pes, a navíc jakékoliv kilo tuku navíc škodí jeho srdíčku. Je trošku těžké orientovat se, co je srst a co tuk v kůži. Pokud chytnete kůži samojeda podél žeber a máte jakoby plné dlaně, asi tak, když si někteří z nás chytnou špek na břichu (omlouvám se všem, kteří ho nemají ), mělo by se samojedíkovi ubrat v jídle. Bohužel i někteří veterináři jsou názoru, co je tlusté, to je hezké, takže někdy se i od nich dozvíte, že Váš samojed je akorát, i když se chudák valí ze schodů, a při pravidelné vycházce je zadýchaný, jakoby běžel závody.
Pokud tedy vyloučíme jakékoliv zdravotní problémy, které se dají zjistit krevními testy, jak psala Peťka, to že Váš samojedík nebaští, je způsobeno tím, že má jídla nadbytek. Zkuste krmit jednou denně, ubrat dávku. Dávat jen kelímek, 1/4 odpustit a jen před večerem. Je těžké napsat, kolik gramů pejskům dávat. Každé krmivo má jinou energetickou hodnotu. My krmíme FristMatem a psi dostávají necelý kelímek od 400g jogurtu denně, vždy mezi 17-19. hod., akorát jeden pejsek dostává kelímek „s čepicí“, protože je velký. Večeři mají v sobě za 5-8 vteřin, akorát jedné fence to trvá 11 vteřin Než jdou spát, jídlo vytráví a tím pádem i jejich žaludek může v noci v klidu odpočívat. Nikdy nevynechají, nikdy se v tom „nenimrají“. Dokonce i když hárají fenky, nemají pejsci s jídlem problém. Jídlo si vyštěkávají, takže celá obec ví, kdy se u Piskacisů krmí smečka
Váš samojedík zřejmě nebude vysoký, píšete, že váží 20-21 kg. Také to, že přibližně v roce přestal růst, by mohlo odpovídat tomu, že už nepotřebuje tolik energie, proto sám usoudil, že není třeba tolik jíst a je třeba držet sportovní linii. Někteří samojedi jsou rodilí vysavači, jiní se v jídle vrtají. Oba případy máme doma. Rodilí vysavači zůstávají vysavači doživotně a vrtači se postupně mění na vysavače Jsou však i uvědomělí samojedi (bohužel ti se mezi naší Pětkou nenachází), kteří si opravdu vezmou jen tolik, co jejich tělo žádá a zbytek nechají pro Vás. Mělo by platit: vydaná energie z těla pejska = energie dodaná ve formě jídla. Chtělo by to jen ubrat dávku, tak aby pejsek šel k jídlu vždy hladový a vytrávený. Někde se dokonce udává, že pes by jednou týdně měl mít hladovku, kdy se mu pročistí zažívací ústrojí a žaludek si odpočine od neustálého trávení. My jsme to nikdy nezkoušeli, obávám se, že by nevydržely naše dveře od kuchyně…
Velmi obecně se dá napsat, že samojed – pes o výšce 54-56 cm může vážit 20-24 kg, pes o výšce 56-60 cm by měl mít asi 24-28 kg, samozřejmě je třeba údaje brát mírou, pokud má pes 60 cm a má silnou kostru a kosti, může vážit i 30 kg. Ale je opravdu třeba brát v úvahu váhu kostry a neplést si to s „váhou tuku v kůži“. Také na pohybu lze leccos vidět. Pokud pes běží klusem a břicho se mu kymácí zprava doleva a opačně, je třeba ubrat na váze. U fenek vysokých 50-53 cm může být váha od 18-22 kg, u vyšších do 26 kg. I když my holky býváme tak trochu plnější, takže malinko vyšší váha není žádná tragédie Váhu fenek je třeba hlídat hlavně po porodu, když maminky mají tendenci ke střádání kileček navíc
Hroznový cukr se přidává jako rychlý zdroj energie, lehce stravitelný. Podává se např. fenkám v březosti, při porodu, nebo slabším jedlíkům, kterým je třeba dodat energii. Na podporu chuti se používají pivovarské kvasnice
Tak držím palečky, hlavně ať je Váš samojedík zdravý!!!

to HZUZKA:
Já jsem úplně zapomněla na článek paní Šiškanincové, přitom jsem ho četla a zaujal mě, prostě mi to vypadlo z hlavy. Stejně jako jsem nenapsala, že náš Finník vážil původně víc, ale pak zhubnul a od té doby si váhu celkem drží. No a protože zhubnul celkem rychle, pan doktor se nás samozřejmě ptal na pití, čurání... a krevní testy udělal pro náš klid. Finneček je mamčin miláček a hodně se kvůli němu trápila.

to Jana Černá:
Finneček pozdravuje svou sestřičku Saminku, posílá pac a pusinku... pusinky mu jdou mooc dobře:))
Naši Kukinci dostávají granule (denní dávku) a když si je nesní hned, mají je prostě k dispozici, aby si uďobli, kdy chtějí. Mají pro sebe celkem velkou zahradu, pohybu mají dost, protože každého za plotem musí ohlásit, vítat, doprovázet podél plotu... :)

To paní Šiškanincová:
Prosím, kolik toho hroznového cukru přidáváte? A je to jen na povzbuzení chuti, nebo i Baronek trošku přibere? A jak dlouho ten cukr přidáváte, jen když nemá chuť baštit?

Šiškanincová Iveta: Děkuji za odkaz vše je tam krásně vysvětlené.

hzuzka:
Dobrý den mám doma čtyři samojedy každý z nich má úplně jinou chuť k jídlu naše tři fenky by snědly i čtyři denní dávky granulí a jediný pes náš Baronek má období že jídlo mu nic neříká a pak zase když ráno jdu do práce tak přijde k miskám strčí do nich čumákem a a vyžaduje snídaní a pak jí dvakrát denně bez problémů, krmím vždy večer kolem 20 hod. granule zalívám vlažným vývarem z masa nebo vlažnou vodou. Když má Baronek období nechuť tak mu do granulí přidávám hroznový cukr.
Jinak cukrovka se u psů projeví tím, že často pije a často močí, moč po sobě uklízí, mívá zakalené oči a velmi rychle hubne i přesto, že jí stále stejně. Jinak více o cukrovce najdete na stránkách samojed klubu v rubrice příspěvky členů stránka 45 - 60 kde jsem psala článek:Diabetes neboli cukrovka i u psů

Jana Černá: to ten náš určitě taky zkouší co bude když nesní jen granule. Protože jeden čas jsem mu pak do granulí přidala konzervu a nebo dala jeho polívku. To už se neděje. Je "jen" na granulích.